Jak si vybrat správnou vysokou školu?
Někteří z vás mají už možná jasno, který obor chtějí studovat. Avšak stále před nimi stojí nelehký úkol vybrat vhodnou školu, která ho nabízí. I nezasvěceným je totiž jasné, že studium ekonomie na VŠE v Praze bude odlišné od stejného oboru na jihlavské polytechnice. Oboje má své výhody i nevýhody. Podle jakých kritérií tedy zvolit tu správnou školu?
I když to děkanové fakult neradi slyší, studium na vysoké škole je v současné době určitým druhem životního stylu. Není jen přípravou na budoucí povolání, ale velkou a důležitou částí života. Studiem si prodlužujeme mládí, studium nám umožňuje cestovat, trávit čas s kamarády a věnovat se zálibám. Škola, kterou si vybíráme přitom zásadně ovlivní nejen nejbližší roky, ale celý náš život. Proto stojí za to zamyslet se, jestli náš výběr školy není postaven jen na jednom kritériu, například obtížnosti přijímaček. Podle rozsáhlých průzkumů mezi vysokoškoláky se ukazuje, že mnoho z nich podávalo přihlášky na základě náhlého vnuknutí, rady kamaráda nebo strachu z nepřijetí. Po roce pak zjišťují, že je studium na oné škole nebaví a ocitají se v situaci, kdy si mohou volit jen ze samých nevábných alternativ: nové přijímačky na jinou vysokou školu, dokončení školy, která je však nemotivuje či úplné ukončení studia. Pokud se chcete podobné situace vyvarovat, pečlivě zvažte veškerá pro a proti jednotlivých fakult. Abyste si byli jisti, že jste některé závažné kritérium výběru školy nepřehlédli, nabízíme několik důležitých otázek, které byste si - coby uchazeči o studium - měli položit.
1. Jaká je šance na přijetí?
Je-li reálná pravděpodobnost přijetí menší než 15 procent a nejste zrovna dítě štěstěny nebo genius, raději si dejte ještě jednu přihlášku na jinou fakultu. Na některých školách je bohužel výsledek přijímací zkoušky stále spíše dílem náhody než vašich schopností.
2. Jaká je na dané škole mortalita nebo-li úmrtnost?
Mortalita znamená počet studentů, kteří zanechají studia nebo jsou vyhozeni. Skládá se ze dvou složek. První tvoří studenti, kteří na danou látku prostě nestačili. Druhá složka je tvořena studenty, kteří se sami od sebe rozhodli studia zanechat nebo se vyhodit z nejrůznějších důvodů nechali.
Mortalita je velmi důležitým ukazatelem náročnosti školy. Je třeba si uvědomit, že náročnost školy vůbec nesouvisí s náročností přijímacích zkoušek. Ve většině případů je to právě naopak, tj. když s trochou štěstí uděláte extrémně těžké přijímačky, následujících pět let se pro vás stane procházkou růžovým sadem. Na druhé straně jsou školy, na něž vás přijmou téměř automaticky, za rok jste však na dlažbě, i když jste nedělali nic jiného, než studovali haldy skript a odborných knih.
3. Jaká je časová náročnost studia?
Kolik hodin týdně připadá na přednášky, cvičení a semináře? Kolik času je potřeba strávit přípravou na výuku? Kolik času zabere učení na zkoušku? Ačkoli se to může zdát divné, tyto údaje se školu od školy zásadně liší.
4. Jaká je kvalita výuky?
Jsou profesoři na škole na slovo vzatými odborníky ve svých oborech? Umějí své znalosti dobře zprostředkovat? Čtou na přednáškách pouze skripta, nebo se dostanou i k doplňujícím informacím a zajímavostem? Dávají na konci přednášky prostor k diskusi? Nepožadují u zkoušky absurdní podrobnosti? To vše rozhoduje nejen o tom, jak se budete muset učit, ale i jak vás to může bavit či otravovat pocity zbytečnosti.
5. Jací jsou na škole studenti?
Vybírají si školu studenti spíše s lepším, nebo horším prospěchem ze střední školy? Jsou tu spíš studenti, které daná škola baví, nebo ti, kteří se jinam nedostali? Je obvyklé chodit často do hospody, nebo se tráví čas ve školní knihovně? Je na škole více studentek, nebo studentů? Navštivte nějakou přednášku, i na první pohled se dá leccos poznat.
6. Kolik studentů je v jednom ročníku?
Na školách, kde je v prvním ročníku na jednom oboru 700 studentů, se člověk cítí jinak než na škole s oborem pro patnáct studentů.
7. Jaké jsou možnosti ubytování?
Dnes už v zásadě nejsou koleje příliš nedostatkovým zbožím, ale záleží na ceně a kvalitě, kterou od ubytování očekáváte. Do pár měsíců by měli všichni zájemci najít vhodné místo. Spíš si rozmyslete, kolik můžete za bydlení platit, zda opravdu chcete dojíždět denně sto kilometrů tam a zpátky. Na soukromých školách přistupují k zabezpečení ubytování pro studenty různě, od zajištění kolejí přes doporučení možností bydlení až po ponechání této otázky na samostatnosti studentů. Roste zájem o ubytování v soukromí, lepro takové řešení zpravidla potřebujete najít další do party a i to může chvilku trvat.
8. Spolupracuje škola se zahraničními vysokými školami?
Pokud má škola nějakého zahraničního partnera, je to alespoň v omezené míře záruka kvality. Navíc budete moci chodit na zajímavé přednášky v cizím jazyce (člověk se učí rovnou dvakrát) a také pro vás bude jednodušší v budoucnu se někam do zahraničí na studia nebo praxi dostat.
9. Jaké budu mít po škole uplatnění? Nabízí škola nějaký kontakt s praxí?
O většině českých vysokých škol bohužel stále platí, že jimi poskytované vzdělání je příliš akademické a vzdálené od praxe. Na některých to můžete dohnat brigádami či stážemi ve svém volném čase, na jiných to však z časových důvodů není možné. Některé, především neuniverzitní vysoké školy, mají odbornou praxi jako součást studia.
10. Líbí se mi ta škola?
Zkuste školu navštívit v době výuky, abyste získali představu o atmosféře, která tu panuje. Výběr školy je vaše svobodné rozhodnutí, jímž dáváte najevo, že se do akademické obce školy rádi zařadíte. Pokud je vám tato představa jen trochu proti mysli, radši se na ni ani nehlaste.
Mnohé můžete získat na studijních odděleních a Internetu. Určitě nezapomeňte na den otevřených dveří, během nějž se můžete dozvědět zásadní informace pro přijímací řízení. Když si vše rozmyslíte, máte šanci vybrat dobře.
