o
Vyšší odborné škole
informačních
služeb Praha
Dne 6. listopadu 1995 proběhla na Vyšší
škole informačních služeb Praha, Pacovská 350, Praha 4, evaluace oboru Informační
management. Pro vlastní evaluaci byla jmenována komise v následujícím složení:
•
Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc., ÚISK FF UK, předseda evaluační komise,
•
Doc. RNDr. Ladislav Halberštát, CSc., MO ČR, člen komise,
•
PhDr.Alena Palčová, vedoucí Informačního střediska, Psychiatrické centrum
Praha, členka komise,
•
Ing.Miroslav Zapletal, ředitel VTŠ při SPŠE Pardubice, člen komise -
zapisovatel.
Během podstatné části evaluace byl
přítomen Ing. Michal Karpíšek, vedoucí Kanceláře Sdružení škol vyššího
studia.
V rámci přípravy vycházeli členové
komise z následujících materiálů:
·
Evaluační zpráva
Vyšší školy informačních služeb, kterou vypracovali zástupci hodnocené školy.
·
Pokyny k návštěvě
evaluační komise na vyšší odborné škole, vypracované vedoucím Kanceláře SŠVS.
Před zahájením celého procesu byl
členům komise předán program evaluace VŠIS, který vypracoval ředitel školy PhDr.
Jan Machytka.
Práci komise řídil po celou dobu její
předseda. Vedení školy připravilo odpovídající podmínky pro celodenní práci
komise.
Členové komise
sdělili své názory na předloženou evaluační zprávu. Konstatovali, že zpráva je
poměrně rozsáhlá, ale obsahuje některé formální nedostatky a nepřesnosti, které
bude třeba v následné části jednání upřesnit. Zpráva působí poněkud
uspěchaným dojmem, chybí pečlivá a profesionální korektura. Předseda komise
informoval ostatní členy o školách v České republice, které se zabývají stejnou
či podobnou problematikou.Současně nastínil stávající trendy v oblasti
knihovnicko-informačního vzdělávání. Na závěr se komise dohodla na způsobu
dalšího postupu.
Vedení školy bylo zastoupeno ředitelem
PhDr. Janem Machytkou a zástupkyní ředitele
PhDr. Hanou Slámovou. Podle jejich
vyjádření neměla škola dostatek času na korekturu evaluační zprávy. Dále se
vedení školy vyjádřilo k následujícím problémům:
·
Malý počet studentů z mimopražských oblastí
Je dán především vysokými náklady na
ubytování studentů a v neposlední řadě poněkud obtížnějším postavením
studentů vyšší školy na domovech mládeže, kde jsou nuceni přizpůsobit se režimu
pro středoškoláky.
·
Integrace škol
Ve svých strategických záměrech škola
počítá s integrací s jinou vyšší školou (jinými vyššími školami). V Praze
však v současné době nejsou vyšší školy, které by uvažovaly o integraci a
stávající legislativa neumožňuje sloučení s vyššími školami jiných regionů.
Na právní stránce slučování vyšších škol však dále pracují.
·
Odhady počtu
absolventů
Požadavky z praxe jsou velmi vysoké. V loňském roce měla škola 20
absolventů, avšak
požadavky praxe se odhadují na pětinásobek.
·
Profil absolventa
Škola je pod vnějším tlakem na změnu
profilu absolventa směrem k informačnímu software, “od klasického knihovnictví k
průmyslu”. Kdyby se nebránili tomuto tlaku, pak studium
knihovnictví by na škole zaniklo.
·
Zánik střední
knihovnické školy (SKŠ)
Vedení školy o tom vážně uvažuje. V
příštím roce nebude otevírán první ročník SKŠ. Dále se budou rozhodovat, zda
jej otevřou v následujícím školním roce. Z jejich analýzy vyplývá, že není
účelné připravovat knihovníky na střední odborné škole. Základní knihovnické
práce může vykonávat absolvent gymnázia po specializačním kursu. Pro vykonávání
většiny činností v informační oblasti bude potřebné alespoň vyšší vzdělání.
·
Kvalifikační růst
personálu školy
Probíhá formou vlastní práce
zainteresovaných členů pedagogického sboru. Odborní učitelé absolvovali
krátkodobé studijní pobyty v Anglii. Díky externím učitelům se dají podchytit
moderní trendy v oboru.
·
Mzdové otázky
Učitelé na vyšším studiu jsou
finančně zvýhodněni. Podle vyjádření ředitele školy jsou mzdy dobrých učitelů
na dolní hranici konkurenčních nabídek z praxe.
Za doprovodu vedení školy si členové
komise prohlédli část školy, a to především:
•
učebny vybavené výpočetní technikou,
•
učebny pro výuku velkých skupin,
•
učebny pro výuku malých skupin,
•
sborovnu školy,
•
studijní a informační centrum.
Na tomto setkání byly diskutovány
následující problémy:
·
Orientace studentů na
dokumentovou komunikaci
Tato problematika je ošetřena.
Formalizace dokumentu v Desktop Publishing je zaměřena na širší zákonitosti.
·
Korektura
Probírá se v rámci několika
předmětů.
·
Znalosti filosofie a
etiky
Jsou velmi rozdílné, což je dáno
výchozí střední školou. Studenti gymnázií jsou na tom výrazně lépe ve srovnání
s absolventy ostatních typů škol.
·
Zkušenosti z
diplomových prací
V loňském roce byly předložené
diplomové práce, z nichž řada má charakter projektů, na poměrně slušné úrovni.
Tři studenti neuspěli; dosti značný počet prací byl výborný, čtyři práce byly
hodnoceny jako dobré. Je to výsledek vedení studentů k písemnému projevu prakticky
od počátků studia odevzdáváním řady samostatných prací. To je dobrá příprava
na vlastní diplomovou práci.
·
Zjišťování
představ studentů o studiu v rámci přijímacího řízení
Studenti přicházejí na školu s velmi
nejasnými představami. Učitelé zde vidí i možnou chybu školy v její propagaci.
·
Zástup nemocných
učitelů
V současné době, při stávajícím
personálním obsazení, neexistuje v některých případech náhrada. Byl uveden
příklad, kdy při nepřítomnosti učitele z důvodu operace (pět týdnů) musela být
výuka přesunuta do dalšího školního roku, kdy chybějící látku nahradil.
·
Ukončení
vzdělávacích kursů
Vzhledem k platné legislativě je na
vyšším studiu základní úvazek 21 hodin. Učitelé však učí až 25 hodin, z toho
např. 15 hodin na vyšším studiu. Při tomto zatížení není čas na účast
učitelů v odborných kursech. Pokud dostanou od vedení školy souhlas, pak je nutné
výuku nahradit.
·
Počet předmětů
Není žádoucí v současné době
redukovat. Je to výhodné především pro budoucího zaměstnavatele, který může na
základě studijního průkazu zjistit, které předměty uchazeč o zaměstnání
absolvoval.
Na tomto setkání byly diskutovány
následující problémy:
·
Úroveň znalostí
angličtiny u nových studentů
Jsou velmi rozdílné. Studenti jsou
rozděleni na základě prokázaných znalostí do dvou skupin. Na výuce se podílí i
rodilý mluvčí (dvě hodiny týdně). V poslední době pozorují nárůst
komunikativních dovedností spojených s nižší úrovní gramatických znalostí.
·
Odborné texty pro
cizí jazyky
V současné
době chybí systematická práce s odbornými texty. Ty zatím nejsou, ale je snaha o
jejich vytvoření - připravuje se čítanka odborných textů. Na základě ankety mezi
studenty zjistili, že se nechtějí v jazykové výuce zabývat odbornými texty a
dávají přednost obecnému zaměření předmětu
·
Počet hodin jazykové
výuky
Učitelé se domnívají, že by bylo
účelné zvýšit počet vyučovacích hodin.
·
Vybavení školy pro
výuku cizích jazyků.
Jsou případy, kdy výuka probíhá v
nevyhovujících učebnách. Na druhé straně mají pro výuku jazyků k dispozici
učebny s potřebným vybavení. Ve spolupráci s Brittish Council získávají řadu
programů, které pak využívají ve vlastní výuce. Studenti mají k dispozici
výukové jazykové programy, které mohou využívat prostřednictvím výpočetní
techniky v rámci samostudia.
·
Výběr studentů do
prvních ročníků na základě jazykových znalostí
Vstupní testy ze středoškolského učiva
jazyků neprokazují dobré vědomosti absolventů středních škol.
·
Rétorika
V rámci výuky němčiny jsou probírány
některé partie rétoriky. Studenti velmi dobře pasivně rozumí probírané
problematice. Vyučující by přivítala, kdyby v rámci některého odborného
předmětu byl přizván odborník, který by vedl odbornou výuky v cizím jazyce.
·
Podíl učitelů na
evaluační zprávě
Učitelé se měli možnost s touto
zprávou seznámit. Někteří se na jejím zpracování podíleli aktivně. V jednom
případě nebyl zájem pro velké pracovní zatížení na zprávě aktivně
participovat, v jednom případě nebyl učitel spokojen s tím, že se mohl seznámit až
s hotovou evaluační zprávou, bez možnosti uplatnění svých připomínek.
·
Výuka výpočetní
techniky
Studenti přicházejí na školu s velmi
rozdílnými znalostmi v této oblasti. Setkávají se prakticky s úplnými
začátečníky, se kterými musí probírat látku střední školy. Na druhé straně
jsou však i studenti, kteří převyšují svými znalostmi náplň prvního ročníku.
Tito studenti navštěvují odpovídající výuku, kde pracují samostatně.
·
Matematická
lingvistika
Vyučující se snaží omezovat
teoretické věci - je kladen důraz na její praktické zaměření části výuky. O
matematické lingvistice se ve výuce pouze stručně zmiňuje.
Setkání se zúčastnilo šest studentů
stávajícího třetího ročníku.
Diskutovaná problematika:
·
Možnosti studentů
ovlivňovat učební plány
Možnost přímého ovlivnění učebních
plánů je velmi malá. V rámci Rady nadace mají zástupci studentů možnost ovlivnit
rozdělení získaných finančních prostředků, čímž jsou spokojeni. Např. dotují
cestovné a pobyt studentů na praxi.
·
Schůzky vedení školy
se zástupci studentů
Na začátku každého semestru se
setkávají studenti s vedením školy, kde předkládají své návrhy. V některých
případech se jim daří dosáhnout změnu (dělení jazyků, zavedení nového
předmětu apod.). V současné době již není zájem studentů na schůzkách s
vedením školy. Je to dáno jednak studijním zatížením a jednak tím, že podstatné
problémy studia se podařilo vyřešit na jeho počátku.
·
Názory studentů na
praxi
Studenti očekávali od praxe více, a to
především v oblasti vybavení pracovišť, kdy v řadě případů bylo výrazně
horší, než ve škole. Podle jejich názoru jsou zástupci firem a institucí o škole
velmi málo informováni.
·
Poradenské služby pro
studenty
V rámci témat diplomových prací
prakticky nejsou, protože studenti si sami hledají pro praxi pracoviště, která
souvisejí s tématem zadané diplomové práce. Někteří studenti diskutují
s vyučujícím další zaměření svého studia. Konzultace je třeba dohodnout
předem s vyučujícím. Důležitý je zájem studenta.
·
Další uplatnění
budoucích absolventů
Je velmi různorodé; část chce
pokračovat ve vysokoškolském studiu, část nastoupí do praxe ve svém oboru a zbytek
pak volí praxi mimo vystudovaný obor.
·
Míra jazykové
nabídky (hodinová dotace)
Na konci studia se nedaří vyrovnat
rozdílné znalosti z počátku studia. Slabší část není nucena se dostat na vyšší
úroveň.
·
Počet písemných
prací
Počet samostatných písemných prací v
průběhu studia byl odhadnut na 6 až 8. Studenti řeší různé modelové situace.
Tento způsob považují za poměrně náročný.
·
Dostupnost literatury
Studenti si potřebné informace vždy
seženou, je to vlastně součástí jejich přípravy pro praxi.
·
Důvody poměrně
velkého odpadu studentů v prvním ročníku
Hlavní důvody vidí v náročnosti
studia, nejistotě postavení absolventů školy (dáno stávající legislativou) a tím,
že mnozí podcenili náročnost studia na nové škole.
·
Případná
diskriminace absolventů některých škol
To nepozorují. Pro absolventy Střední
knihovnické školy jsou odborné předměty menší zátěží než pro absolventy
jiných typů škol. Naopak ve výpočetní technice je zde velký skok i pro ně
samotné.
Setkání byla přítomna zástupkyně
pracoviště, které zaměstnává absolventy školy, dvě absolventky, které jsou v
praxi, a jedna, která pokračuje ve studiu na vysoké škole.
·
Srovnání VŠ s
vyšší školou
Na vysoké škole je zohledněno
především teoretické hledisko ve srovnání s praktickým přístupem na vyšší
škole. Náročnost se nedá srovnávat. Pro studium na vysoké škole je velkou výhodou
absolvování právě této vyšší školy ve srovnání např. s absolventy gymnázií.
·
Jazyková stránka
přípravy
Nemohou si stěžovat, jazykovou přípravu
považují za dostatečnou.
·
Povědomí o této
škole na veřejnosti
Myslí si, že se o škole ví, že je na
dobré úrovni. Jiná absolventka naopak pociťuje, že je o škole poměrně malé
povědomí. Doporučuje zvýšit propagaci školy a hlavně udržovat kontakty s
absolventy, např. formou různých inovačních kursů, protože vývoj v daném oboru
jde velmi rychle kupředu. Již dnes se setkává s tím, že noví studenti mají nové
znalosti, které oni na škole nezískali.
·
Existence středních
knihovnických škol
Zástupkyně praxe vidí potřebu
absolventů těchto škol pro praxi i na další období. Podle jejího názoru je nemohou
nahradit absolventi gymnázií s případným odborným kursem.
·
Rozdíly mezi
absolventy vysoké a vyšší školy
Zástupkyně praxe nevidí rozdíly. Velkou
roli zde hraje osobnost absolventa, jeho přístup k práci a touha po seberealizaci.
Vyšší škola připravuje své studenty lépe v oblasti organizace práce.
VIII. Setkání
s vedením školy
Na závěrečném setkání s vedením
školy byly projednány některé nejasné otázky.
·
Budoucí vývoj
Střední knihovnické školy
Podle vyjádření ředitele školy má
vedení dostatek podkladů pro to, aby mohlo podpořit svůj plán postupného útlumu
střední školy.
·
Provázanost odborných
a všeobecně vzdělávacích předmětů
Počáteční problémy s výukou jazyků
jsou dnes prakticky překonány. Tím se vyřeší i problém menší provázanosti
těchto dvou skupin předmětů.
·
Stanovení návyků a
postojů v profilu absolventa
Projektový tým vyspecifikoval jen
znalosti a dovednosti. Problematiku požadovaných návyků a postojů považují tímto
za implicitně vyjádřenou.
Komise na svém závěrečném jednání
shrnula získané poznatky z vlastního průběhu a rozhodla o konečném hodnocení
jednotlivých oblastí, které jsou dány metodickým pokynem Kanceláře SŠVS.
Základní
aspekty hodnocení VOS |
Bodové ohodnocení |
|
1. |
Cíle a poslání školy, řízení a
strategie školy |
4 |
2. |
Profil absolventa |
5 |
3. |
Studijní plány a osnovy, organizace
studia |
5 |
4. |
Personální zabezpečení |
4 |
5. |
Služby pro studenty |
5 |
6. |
Materiální zázemí podporující
studijní a pedagogický proces |
5 |
7. |
Systém zajišťování a zvyšování
kvality vzdělávacího procesu |
5 |
S o u č e t |
33 |
|
1. Cíle a poslání školy VOS, řízení
a strategie
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 4.
b)
Analytický komentář
Cíle a poslání školy vyplývají z
analýzy vývoje v oblasti informačních služeb, kde především nástup výpočetní
techniky výrazně zvýšil požadavky na informační pracovníky. Škola má jasně
definované jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle.
Škola je si vědoma svých slabých
stránek v oblasti strategie a řízení, které vyplývají především z malé opory ve
stávající legislativě.
V čele celého týmu stojí ředitel,
který představuje velmi silnou osobnost s jasnou představou v dané oblasti. Během
rozhovorů jak s učiteli, tak především se studenty, se ukázala i jeho přístupnost k argumentům druhé strany se
snahou nalézt v rámci možností optimální řešení.
V neposlední řadě má škola
vypracovánu dobrou marketingovou strategii podpořenou propagací školy.
Velmi významná je i podpora školy ze
strany firem, a to především v oblasti kvalitního programového vybavení.
Vedení školy se snaží posílit objem
finančních prostředků prostřednictvím velmi dobře fungující nadace, v jejíž
správní radě mají zastoupení i studenti školy, přičemž toto zastoupení není v
žádném případě pouze symbolické.
Na základě analýzy všech dostupných
materiálů vidí komise jistá ohrožení, která mohou nastat při dosahování
strategických cílů, které si vedení projektu vytklo. Je to především relativně
malý počet studentů a z toho vyplývající problémy v personální oblasti, které
mohou ohrozit akreditaci na vysokoškolský institut vzhledem k tomu, že není, v rámci
stávající legislativy, možnost spojit se s jinou vyšší odbornou školou, která má
stejné cíle.
c)
Doporučení, závěry
¨ Obnovit činnost poradní rady jako
nutného článku mezi školou a okolím.
2. Profil
absolventa
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 5.
b)
Analytický komentář
Profil absolventa vychází z analýzy
potřeb praxe, přičemž jsou jasně definovány základní premisy. Těžiště výuky
lze nalézt:
v práci s výpočetní technikou,
v komunikačních technikách,
ve výuce managementu pro
informační průmysl a trh.
Absolventi jsou připravování na práci
ve všech typech informačních pracovišť. Po společném základu v prvním ročníku
se postupně od druhého ročníku specializují podle svých zájmů a podle možností
školy. V posledních dvou letech nedošlo k zásadním změnám v profilu
absolventa.
Na vytváření profilu absolventa se
podílí řada faktorů:
odborná veřejnost,
externí spolupracovníci,
realizační tým,
pedagogové mimo realizační
tým,
studenti.
Škola má jasně vymezeny odlišnosti
profilu absolventa střední školy, vyšší školy a univerzity.
c)
Doporučení, závěry
¨ Zvážit specifikaci výchovy návyků a
postojů studentů v profilu absolventa.
3. Studijní plány a osnovy výuky,
organizace studia
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 5.
b)
Analytický komentář
Studijní plány plně podporují
stanovený profil absolventa. Po prvním ročníku, který je charakteristický svými
obecnými základy, dochází ve druhém ročníku k výběru jedné ze dvou
specializací: management informačních systémů a agentur nebo management knihoven. Ve
třetím ročníku pak pokračuje další profilace na základě výběrových
přednášek a volby tématu pro závěrečnou diplomovou práci. V současné době je o
specializaci management knihovnictví velmi malý zájem.
První ročník má rovněž velmi
důležitý úkol vyrovnat rozdílné vstupní znalosti studentů, především v cizích
jazycích a ve výpočetní technice.
V průběhu existence vyššího studia
došlo k několika změnám v učebním plánu, takže v současné době vedení školy
neuvažuje o nějakých větších změnách. Na druhé straně jsou učitelé připraveni
reagovat na změny v daném oboru.
Na přípravě učebního plánu a jeho
změnách se podílí celý realizační tým s tím, že detailní podobu dotvářejí
jednotliví vyučující. Definitivní schválení je v pravomoci vedení školy.
Učební plán vytváří dostatečný
prostor pro metody, které vedou k růstu osobnosti studenta, jeho samostatnosti a
cílevědomosti, což prokázali jak stávající studenti, tak především absolventky
školy, které se zúčastnily rozhovoru s evaluační komisí.
V současné době je prakticky nemožné
kvalitně pokrýt velmi rozdílné vstupní znalosti studentů prvních ročníků v
předmětu výpočetní technika.
Nedaří se vyrovnat počáteční rozdíly
v cizích jazycích. Na škole se vyskytly i drobné problémy s duplicitou informací v
jednotlivých celcích, které se musí řešit především při změně vyučujícího.
Členění školního roku plně odpovídá
potřebám vyššího studia a je plně v souladu s danými cíli a s profilem absolventa.
Je zde velmi výrazný podíl praktické složky výuky s důrazem na samostatnou práci
studentů.
Metody výuky jsou adekvátní cílům
školy a jsou plně v souladu se stanoveným profilem absolventa.
Významnou součástí studijního plánu
je dlouhodobější praxe, která představuje silnou stránku vyššího studia s dopady
na profilaci školy a kvalitu výuky. Na základě smlouvy s jednotlivými
pracovišti jsou vcelku jasně vymezeny kompetence všech zúčastněných subjektů.
Důležitá je zde kontrola ze strany školy přímo na pracovištích. Vzniká zde tolik
potřebná zpětná vazba pracoviště - škola.
Klasifikace odpovídá vysokoškolskému
způsobu, a to včetně organizace zkoušek. V rámci klasifikačního řádu jsou
vyjasněny práva a povinnosti studentů. Vedení školy sleduje sjednocení klasifikace,
což bylo velmi důležité především v počátečních fázích tohoto typu studia,
kdy se vyučující museli poněkud oprostit od zaběhnutého středoškolského systému.
c)
Doporučení, závěry
¨ V případě dostatečného počtu
zájemců o studium klást při přijímacím řízení větší důraz na znalosti
výpočetní techniky, což by mohlo být jedno z kritérií pro rozhodnutí o přijetí
či nepřijetí ke studiu.
¨ Zvážit, zda stanovený minimální počet
studentů ve studijní skupině není příliš vysoký; ne vždy by měla hrát
rozhodující roli finanční otázka.
Zvážit možnost, v souvislosti s
připravovanou vyhláškou o vyšších odborných školách, prodloužení zkouškového
období.
4. Personální zabezpečení
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 4.
b)
Analytický komentář
Základ tvoří realizační tým pěti
členů pedagogického sboru školy. Členové pracují iniciativně podle svých zájmů
a s plnou zodpovědností za řešené úkoly. Charakteristickým rysem je neformální a
demokratický způsob práce týmu.
V rámci chodu vyšší školy je zapojena
řada interních zaměstnanců a řada špičkových odborníků z praxe, kteří se
podílejí na výuce na základě svého zájmu o novou formu studia a jsou
nasazováni do výuky především ve třetím ročníku v
rámci užší specializace. Interní vyučující jsou v těsném kontaktu s
praxí, což se projevuje především v jejich práci se studenty.
Během existence vyššího studia na této
škole byl úbytek pedagogických pracovníků minimální.
Motivace učitelů je různá, přičemž
finanční otázka zde nehraje vždy prvotní roli; převažuje především zájem o
nové formy práce a vlastní seberealizaci.
Škola nemá v současné době vypracován
plán personálního rozvoje pedagogických pracovníků školy.
V řadě případů se nedaří zajistit
výuku rovnocenným učitelem, především v případě pracovní neschopnosti
některého učitele odborných předmětů.
Poměrně dlouhou dobu trvalo, než se
podařilo vyřešit problém učitelů cizích jazyků, především angličtiny.
Velké pracovní vytížení nevytváří
prostor pro perspektivní kvalifikační rozvoj učitelů, který je nutný pro dosažení
strategických cílů školy.
Existuje možnost poklesu kvality výuky v
případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo náhlého odchodu učitele, především z
oblasti odborných předmětů.
c)
Doporučení, závěry
¨ Zajistit možnosti rovnocenné náhrady za
učitele odborných předmětů.
¨ Zlepšit spolupráci učitelů odborných a
všeobecně vzdělávacích předmětů.
¨ Vypracovat plán personálního rozvoje s
důrazem na další vzdělávání stávajících učitelů.
5. Služby pro studenty
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 5.
b)
Analytický komentář
Vzhledem k tomu, že studenti školy jsou
převážně z Prahy, není ze strany školy zajištěno ubytování pro mimopražské
zájemce o studium. Ti si musí shánět ubytování sami - internáty středních škol,
soukromé ubytování nebo vysokoškolské koleje.
Pro každý ročník je ustanoven jeden
ročníkový vedoucí, který studentům pomáhá řešit problémy, související se
studiem.
Odborné problémy mají studenti možnost
konzultovat se svými vyučujícími v rámci konzultačních hodin. Zvláštní zřetel
je kladen na informace o možnostech uplatnění studentů; k tomu slouží celá
řada příležitostí.
Současně se zahájením vyššího studia
byla při škole zřízena nadace, která financuje řadu činností, jako jsou nákup
nadstandardního technického vybavení, prospěchová stipendia, dotace zahraničních
praxí, dotace výměnných zahraničních zájezdů studentů a další aktivity. V čele
nadace stojí správní rada, jejímiž členy je i pět zástupců studentů. Při
hlasování mají tito zástupci stejnou váhu hlasů jako ostatní členové rady nadace.
Studenti jsou s činností nadace spokojeni.
Jednou za semestr se studenti setkávají s
vedením školy a s vedoucími učiteli ročníků. Na těchto setkáních se řeší
různorodé problémy od legislativy až po
zlepšení vybavení bufetu. Na tyto velmi dobré počáteční vztahy měla negativní
vliv legislativní nejistota vyššího studia v naší republice.
c) Doporučení, závěry
¨ Rozvíjet stávající stav, a to
především v oblasti kontaktu studentů s vedením školy.
6. Materiální zázemí podporující
studijní a pedagogický proces
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 5.
b)
Analytický komentář
Budova, ve které sídlí jak vyšší
škola, tak i střední škola, je majetkem obvodního úřadu Prahy 4. V současné době
je její kapacita maximálně využita. Při předpokládaném útlumu středoškolské
výuky dojde ke zvýšení kapacitních možností ve prospěch právě vyššího studia.
Technické vybavení školy je na velmi
dobré úrovni. Především počítačové vybavení umožňuje výrazně zvýšit
kvalitu výuky, a to na základě bezprostřední podpory špičkového programového
vybavení. To se projevuje na růstu znalostí a dovedností studentů, kteří
především v kontaktu s praxí doceňují práci v této oblasti.
Velkou výhodou je zapojení školy do
sítě Internet a využívání jejích služeb studenty školy, kteří tak mají
přístup k velkému souboru jinak nedostupných informací.
Za počítačovým vybavením nezaostává
ani vybavení pro výuku cizích jazyků, sociální komunikace a dalších předmětů.
Velkou výhodou pro zajištění stanovené
kvality výuky je provoz studijního a informačního střediska se samozřejmým
širokým využitím výpočetní techniky.
c)
Doporučení, závěry
¨ Neustávat v dalším rozvoji jak
technického vybavení, tak i vybavení v oblasti kvalitních databází a programového
vybavení.
7.
Systém
zajišťování a zvyšování kvality vzdělávacího procesu
a)
Přidělené bodové hodnocení
Komise se shodla na bodovém hodnocení 5.
b)
Analytický komentář
V rámci vnitřní kontroly kvality
uplatňuje vedení školy přímou kontrolu ve výuce (hospitace) a nepřímou kontrolu
prostřednictvím kontroly dokumentace, známkování a výkazů. Vnější kontrola
kvality je zajištěna inspekcí (přímá a nepřímá forma kontroly) a dále pak
konáním diplomových zkoušek. V neposlední řadě je zde i velmi silná kontrola
kvality výuky ze strany studentů formou různých anket, které jsou vedením školy
vyhodnocovány a s hodnocením jsou vyučující seznamováni. Vedení školy
využívá i různých neformálních toků informací o kvalitě výuky, provozu školy a
dalších důležitých oblastech života studentů.
Významné informace o kvalitě výuky
škola získává při návštěvách učitelů na pracovištích, kde studenti vykonávají předepsanou
praxi.
c)
Doporučení, závěry
¨ Komise doporučuje zachovat tento systém
kontroly kvality s možností zavádění dalších forem, které povedou ke zvyšování
úrovně studentů a tím i školy.
¨ Komise doporučuje vedení školy
vypracovat vhodnou strategii v oblasti navázání kontaktů s absolventy školy,
kteří mohou v praxi bezprostředně porovnávat získané znalosti, dovednosti a návyky
se svým okolím a přinášet škole velmi cenné poznatky.
8. Závěry a doporučení
a)
Kritické zhodnocení silných a slabých stránek VOS
Mezi silné stránky vyšší školy lze
počítat:
·
komplexně definované
cíle a poslání vyšší školy s jasnou představou o další budoucnosti v rámci
akreditace na vysokoškolský institut,
·
profil absolventa,
vycházející z analýzy potřeb praxe a odhadu budoucího vývoje v oblasti
informačních procesů ve společnosti,
·
potřebám praxe plně
vyhovující studijní plány, které byly průběžně inovovány do stávající podoby,
·
propracovanou
organizaci výuky, která respektuje věkovou strukturu studentů a je podřízena
stanoveným cílům,
·
výuku, zaměřenou
především na růst osobnosti žáka, jeho samostatnost a cílevědomost,
·
velmi dobré vztahy
mezi pedagogickými pracovníky školy a studenty,
·
kvalitní služby pro
studenty s přímou vazbou na výuku,
·
velké pracovní
nasazení členů realizačního týmu,
·
osobnost ředitele
školy s demokratickými prvky řízení,
·
kvalitní zástupkyni
ředitele školy,
·
vynikající
materiální vybavení školy, a to především v oblasti výpočetní techniky,
·
využívání
materiálního vybavení studenty školy,
·
propracovaný systém
vlastní evaluace a kontroly kvality s podstatným podílem studentů.
Mezi slabé stránky vyšší školy lze
počítat:
·
v rámci
kvantitativního růstu vyšší školy není v současné době partner pro vhodné
sloučení,
·
v současné době
útlum činnosti poradního orgánu školy,
·
nezastupitelnost
některých učitelů odborných předmětů,
·
v některých
případech malá spolupráce učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích
předmětů,
·
velké pracovní
vytížení učitelů vyšší školy,
·
absence plánu
personálního růstu pedagogických pracovníků,
·
zbytečné chyby v
předkládaných písemných materiálech
b)
Doporučení a náměty
Komise doporučuje vedení školy ke
zvážení:
·
prodloužit zkouškové
období minimálně o jeden týden,
·
obnovit činnost
poradního orgánu školy jako nutného článku mezi školou a jejím okolím,
·
v případě
dostatečného počtu zájemců o studium klást při přijímacím řízení větší
důraz na znalosti z oblasti výpočetní techniky, čímž by se zmenšily rozdíly ve
znalostech studentů prvního ročníku,
·
zda stanovený
minimální počet studentů ve studijní skupině není příliš vysoký; ne vždy by
měla hrát rozhodující roli finanční otázka,
·
nalézt formy
zlepšení spolupráce učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů,
·
nalézt způsoby, jak
zajistit rovnocennou náhradu za učitele odborných předmětů,
·
vypracovat plán
personálního rozvoje,
·
zvážit možnost
přijímání většího počtu uchazečů o studium z mimopražských oblastí s tím,
že vedení školy se bude více angažovat při zajišťování přijatelného
ubytování.
c)
Složení evaluační komise
viz strana 1
d)
Seznam dokumentů a podkladů
·
Evaluační zpráva
Vyšší školy informačních služeb
·
Pokyny k návštěvě
evaluační komise na vyšší odborné škole - základní metodický dokument pro členy
evaluační komise
·
Evaluační program
VŠIS
·
Zápis z celodenního
jednání komise
·
Doplňující poznámky
členů evaluační komise
e) Seznam účastníků diskusí
PhDr. Jan Machytka, ředitel školy
PhDr. Hana Slámová, zástupkyně
ředitele školy
PhDr. Helena Kučerová, učitelka
odborných předmětů
Mgr. Marcela Buřilová, učitelka
odborných předmětů
Ing. Jana Davídková, učitelka odborných
předmětů
PhDr. Zdeňka Kroupová, učitelka
odborných předmětů
Helena Cimermanová, učitelka cizích
jazyků (němčina)
Mgr. Hana Křížková, učitelka cizích
jazyků (angličtina)
Mgr. Jan Čadil, učitel všeobecně
vzdělávacích předmětů
RNDr. Karel Mašek, učitel výpočetní
techniky
Pavel Kocourek, zástupce studentů 3.
ročníku
Filip Vojtášek, zástupce studentů 3.
ročníku
Vendula Pěnkavová, zástupkyně studentů
3. ročníku
Petra Vaněčková, zástupkyně studentů
3. ročníku
Dalibor Dušek, zástupce studentů 3.
ročníku
Mgr. Marie Kyselá, vedoucí útvaru
odborných informací FSA ČVUT Praha za praxi
Petra Váňová, zástupkyně absolventů
VŠIS
Blanka Vorlová, zástupkyně absolventů
VŠIS
Petra Kadeřábková, zástupkyně
absolventů VŠIS
V Pardubicích 17. listopadu 1995