23. 1. 2017 
již podruhé setkala Národní komise pro excelenci profesně zaměřeného terciárního vzdělávání, která byla ustanovena v rámci mezinárodního projektu PROCSEE. Setkání se uskutečnilo v prostorách Vyšší odborné školy publicistky ve Spálené ulici v Praze.
O prvním setkání této komise jsme psali zde.
V první polovině setkání koordinátoři projektu v rámci českého partnera SPTV seznámili přítomné s dosavadními pokroky projektu – z hlediska organizačního promluvila ředitelka SPTV PhDr. Iva Voldánová a s výstupy projektu, zejména pak s výstupy z prvního mezinárodního fóra pro excelenci profesního terciárního vzdělávání (psali jsme o něm zde), seznámil členy komise Mgr. Ondřej Chrást.
Témata projektu PROCSEE se vždy otevírají v rámci předem definovaných 4 oblastí, pro něž má projekt jednotlivě vybrané své experty (o expertech pro jednotlivé části projektu jsme psali zde).
Na mezinárodním fóru ve Slovinsku (září 2016), kterému bylo přítomno více jak 40 expertů na profesní terciární vzdělávání z celé Evropy, jednotlivé pracovní skupiny, kromě krátkého sdílení zkušeností v jednotlivých státech, také provedly hluboké analýzy (tzv. root case analysis) problémů a jevů, proč v jednotlivých oblastech přetrvávají staré nebo se tvoří nové překážky bránící celkovému rozvoji a posunům v jednotlivých identifikovaných oblastech. Po této hloubkové analýze definovaly jednotlivé skupiny 4 podtémata, na které se poté zaměřily v dalších diskuzích a na které se především zaměřují další části projektu, které přinesly, kromě souboru dobrých praxí odrážející a částečně i řešící tyto klíčové problémy sektoru, také zcela konkrétní návrhy pro jejich řešení.
Jednotlivé definované problémy v rámci skupin v přehledném grafu níže (anglicky – český překlad následuje):
Skupina č. 1 – Propojení profesně zaměřeného terciárního vzdělávání s národními/regionálními rozvojovými strategiemi
- Stát se nedílnou součástí strategie regionálního rozvoje
- Zmapovat a mobilizovat vlastní potenciál a začlenit regionální rozměr do složité institucionální strategie
- Vytvořit / uvolnit vlastní kapacity pro plnohodnotnou výměnu znalostí
- Být pružnější / reagovat na regionální vzdělávací potřeby
Skupina č. 2 – Podpora profesně zaměřeného terciárního vzdělávání s důrazem na reflexi chybějících kvalifikací a zvýšení zaměstnatelnosti absolventů
- Zvyšování sebevědomí vzdělávacích institucí působících na poli profesního terciáru
- Zajištění větší známosti profesních programů u široké i odborné veřejnosti
- Zajistit propojení všech zainteresovaných hráčů (stakeholderů) na všech institucionálních úrovních
- Podpora větší flexibility vzdělávacích institucí v reakci na dynamický trh práce
Skupina č. 3 – Organizace a monitoring odborných praxí studentů v praxi
- Definovat role pro všechny zúčastněné strany zapojené do studentských praxí
- Brát v potaz hlas studentů
- Zajistit kontrolu kvality
- Znát potřeby zaměstnavatelů
Skupina č. 4 – Prostředí pro individuální rozvoj a vzdělávání (podpora učení moderními ICT technologiemi) a jeho role v celoživotním učení
- Sledovat a hodnotit pokrok studentů při zachování jejich flexibility učení
- Navrhnout na průmysl orientované prostředí pro individuální rozvoj a vzdělávání
- Modernizovat metodologie a výukové rámce
- Navrhnout prostředí pro individuální rozvoj a vzdělávání z pohledu studenta
Setkání byli účastni významní představitelé jak světa práce (Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ČR), tak vysokoškolského vzdělávání, profesně zaměřeného terciárního vzdělávání, MŠMT i zástupci studentů a profesních organizací. Ti pak v druhé části setkání diskutovali nad uvedenými problémy, které dle svých zkušeností, komentovali a doplňovali. Spolu s organizátory projektu, mezi kterými nechyběl ani generální sekretář EURASHE Michal Karpíšek, pak také společně navrhovali tzv. příklady dobré praxe, jejichž sběr a popsání také vytvořily nedílnou součást projektu.
Projekt pokračoval dalším mezinárodním setkáním v červnu 2017 v Chorvatsku a dalšími místními setkáními v této Národní komisi v jednotlivých zemích v druhé polovině roku 2017 a následujících letech.
